Kritici z Česka i Německa poukazují na negativní vliv záměru jak na přírodu, tak na turistický potenciál Krušných hor. "Nejvyšší partie Krušnohoří dostaly několik historických i ekologických úderů. Ve chvíli, kdy se po dlouhých letech vrací do této oblasti život, kdy funguje přirozená přeshraniční spolupráce a kdy existuje potenciál k turistickému oživení, se podařilo silnému investorovi balancovat na hraně zákona a prosadit stavbu, která popírá všechny vize a sliby, které vedení Ústeckého kraje směrem k této oblasti deklarovalo," uvedl krajský zastupitel z opozičního hnutí PROkraj Jiří Řehák.
Ministerstvo svým souhlasných stanoviskem šlo podle kritiků stavby elektráren proti smyslu procesu posuzování EIA, tedy vlivu stavby na životní prostředí. "Stanovisko ministerstvo životního prostředí k záměru větrných eletráren Moldava zcela nelogicky hledá a stanovuje podmínky, za jakých lze záměr zrealizovat," uvedla dnes Ivana Ježková z občanského sdružení Přátelé Zeleného údolí Muldy.
Ministerstvo po investorovi projektu, společnosti EP Renewables, mimo jiné požaduje, aby nadměrné díly pro stavbu větrníků dopravovala na místo vrtulníkem, a tím zamezila kácení lesů v okolí přístupových silnic. Z důvodu ochrany ptáků žijících v okolí také nebude možné elektrárny stavět v zimním období a v období od dubna do konce července. Jediným akcionářem společnosti EP Renewables je podle obchodního rejstříku EP Energy patřící Energetickému průmyslovému holdingu, který vlastní finanční skupiny PPF, J&T a podnikatel Daniel Křetínský.
Za "barbarství" označil plánovanou stavbu Daniel Pitek z České společnosti ornitologické. "Postavit park větrných elektráren do přírodně a krajinářsky velice hodnotného území ptačí oblasti Východní Krušné hory v soustavě Natura 2000 je podobné barbarství jako postavit tyto větrné elektrárny na pražský Petřín vedle panoramatu Hradčan," uvedl a připomněl, že k ochraně této oblasti je Česko vázané mezinárodními smlouvami.
Krušné hory jsou atraktivní lokalitou pro investory v oboru větrných elektráren. Soukromé firmy jich původně plánovaly v Krušných Horách postavit až 600. Podle studie, kterou si nechal zpracovat Ústecký kraj, je tento počet nevhodný a počet sloupů s vrtulemi by neměl přesáhnout stovku.
zdroj: ČTK
