Teplická hvězdárna oslavila padesáté narozeniny
Teplická hvězdárna oslavila v březnu 50. narozeniny. Její zaměstnanci připravili pro návštěvníky k významnému jubileu zajímavý program.
„Jeho náplň se skládala z přednášek o slunci a všem co se nás v této oblasti dotýká. Na pořadu dne bylo též promítání historických populárně vědeckých filmů, přednáška o vzniku a historii hvězdárny,“ osvětlil náplň vedoucí pracovník hvězdárny Otta Šandor. Tato kulturně vzdělávací instituce má za úkol šířit mezi laickou veřejností poznatky z astronomie a kosmonautiky, pořádá každou sobotu při příznivém počasí pozorování denní i noční oblohy. Středy a neděle zase má vyhrazeny pro planetárium, kde si návštěvníci mohou prohlédnout simulaci noční oblohy i s odborným výkladem.
„Hvězdárna byla postavena v první polovině šedesátých let z iniciativy členů astronomického kroužku, který se scházel v Kulturním a společenském středisku v Teplicích,“ říká na úvod Vlastimil Buchtele, dnes už bývalý ředitel hvězdárny a planetária. Byl to běh na dlouhou trať, ale nakonec se na Písečném vrchu skvěla pozorovatelna vybavená dvěma kopulemi, která je pro teplické panorama charakteristická. „Ačkoliv ještě probíhaly dokončovací práce, tak v roce 1963 hvězdárna již fungovala. Sice to bylo provizorium a přednášky se konaly přímo ve školách a organizacích, ale už to fungovalo,“ pokračuje Vlastimil Buchtele. První pozorování pro veřejnost bylo zatmění Měsíce počátkem července 1963. Pozorovalo se dalekohledy Somet Binar s 25násobným zvětšením a to z prostoru před hvězdárnou. Koncem téhož roku již byla tímto způsobem zajišťována pravidelná veřejná pozorování. Souběžně s prvním pozorováním byla uspořádána i výstava: Člověk se dívá ke hvězdám.
„Od 1. března 1964, jsme přestali být součást KaSSu a byla zřízena Lidová hvězdárna v Teplicích jak samostatná organizace řízena tehdejším Městským národním výborem. Zároveň Krajský národní výbor pověřil Lidovou hvězdárnu krajskou působností. Zároveň přišla i myšlenka doplnění hvězdárny o planetárium,“ uvádí Buchtele. „Proto jsem pak od roku 1968 byli řízení ne městem, ale okresem.“ To také znamenalo konečné dokončení přístrojového vybavení a odstranění závad na kopulích. Byl pro hvězdárnu získán dva metry dlouhý dalekohled s 15 centimetrovým objektivem. Přístroj zhotovila hvězdárna Hlavního města Prahy, proto od poloviny roku 1969 bylo možno uspořádat již pozorování dostatečným přístrojem.
Počátkem sedmdesátých let se součástí Lidové hvězdárny v Teplicích stala i hvězdárna Dr. Antonína Bečváře v Mostě, jelikož tamní zřizovatel nebyl schopen zabezpečit její provoz. Mostecká hvězdárna se stala pobočkou teplické hvězdárny a je jí dodnes. Koncem osmdesátých let se začalo konečně i s přípravami na realizaci planetária, které bylo pro veřejnost otevřeno v roce 1995.
Lidová hvězdárna Teplice spolupracovala se školami, které na ni pořádaly exkurse, její pracovníci rovněž vyjížděli na přednášky do škol a na pionýrské tábory. V prostorách hvězdárny je umístěn i kinosál s kapacitou 45 míst, kde se promítaly filmy, pořádaly přednášky a semináře. Mimo jiné zde přednášely i kapacity jako věhlasný astronom Jiří Grygar, nebo Jindřich Šilhán z Brna. Zároveň hvězdárna v rámci Stanice mladých přírodovědců a Klubu mladých astronomů odchovala řadu další vyznavačů a příznivců astronomie. V současné době je hvězdárna vybavena i koronografem umožňující pozorování slunečních protuberancí. Kdo navštíví hvězdárnu jakoukoliv sobotu odpoledne za jasné oblohy, nebude zklamán. Zrovna tak večer. To může návštěvník spatřit objekty, které připomínají klenoty, a noční obloha dostane nádech pokladnice plné tajemství.
Text a foto: Miroslav Neumaier
